Statutární město Chomutov leží v Ústeckém kraji, 49 km jihozápadně od Ústí nad Labem a je největším v okrese Chomutov. Žije zde
46 000 obyvatel. Název města je odvozen od slova Chomút či Chomout nebo chomútné neboli celní poplatek.
První zmínka o Chomutově pochází z roku 1252, kdy město daroval Bedřich Načeradec z Chomutova řádu německých rytířů. Ti tu roku
1254 zřídili komendu. Z té doby pramení pořekadlo: „Všude lidé, v Chomutově Němci. Původní dřevěné hrazení ve 14. století
nahradil kámen. Němečtí rytíři drželi panství do roku 1411.
Po bitvě u Grunwaldu jim král Václav IV. panství odňal. V roce 1421 Chomutov obléhali husité. Hasištejnští z Lobkovic
prosazovali rekatolizaci. Roku 1591 se měšťané proti jezuitům vzbouřili. Odsouzenému Jiřímu Popelovi st. z Lobkovic město
Rudolf II. roku 1594 zkonfiskoval. Roku 1605 se lidé vykoupili z poddanství.
Nejstarší hornický kamencový důl Kryštof měšťana Lazara Grohmana ležel s vitriolovou hutí v místě Kamencového jezera. Od roku
1770 se v huti začalo topit uhlím z dolu v Pohlodech. Podmáčené území nahradila 1500 m odvodňovací štola, která se roku 1810
zhroutila a důl zatopila. Zřízena byla císařská silnice do Prahy.
V 19. století došlo k napojení železniční tratě podél Krušných hor do Prahy. Roku 1870 vznikly železárny, po roce 1887 známé
jako Mannesmannovy válcovny trub, které jako první na světě roku 1890 vyráběly bezešvé ocelové trubky. Roku 1917 vznikla
zbrojní pobočka kladenské Poldi, po válce přeorientovaná na hutní výrobu.
Roku 1928 byla připojena k Chomutovu Horní Ves. Při Mnichovské dohodě bylo většinově německé město roku 1938 odstoupeno
nacistickému Německu, stalo se součástí Říšské župy Sudety. Chomutov byl osvobozen na konci války v roce 1945. Největší
chomutovský hnědouhelný Důl Jan Žižka se uzavřel v roce 1992.
Ve 20. století při přestavbě historické jádro neutrpělo a od roku 1992 je městskou památkovou zónou. Na náměstí 1. máje s
barokním sloupem Nejsvětější Trojice Ambrože Laurentise z roku 1697 a 7 sochami světců z let 1725 až 1732 je i původní komenda,
později renesanční zámek a od roku 1607 městská radnice.
Vedle je raně gotický kostel sv. Kateřiny z roku 1281, naproti pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1518 až 1542
a 53 m vysoká Městská věž. Jezuity připomíná kostel sv. Ignáce od Carla Luragema z let 1663 až 1671 a Špejchar.
Zobrazit více